Černé uhlí nás provází na Těšínském Slezsku čtvrtým stoletím. Jeho využití vedlo k modernizaci regionu ve všech oblastech života, urychlilo nástup průmyslové revoluce a následně i krajinné, urbanizační a demografické proměny našeho regionu. Od prvních ověřených a lokalizovaných nálezů černého uhlí ve druhé polovině 18. století v Polské (Slezské) Ostravě, na karvinském panství a následně v řadě dalších míst regionu se začala odvíjet těžba uhlí. Do konce 80. let minulého století se v ostravsko karvinském revíru těžilo kolem 90 % z celkové produkce černého uhlí v bývalém Československu, z toho v karvinské části revíru to byly tři čtvrtiny z celkové těžby. Změny v ekonomice státu po roce 1989 se týkají i černouhelného hornictví. Usnesením vlády z 9. prosince 1992 č. 691 byl zahájen útlum těžby uhlí. Region se transformuje při přechodu od ekonomiky závislé na těžbě uhlí ke klimaticky neutrální v oblasti hospodářské, environmentální, sociální a dalších. V současnosti je činný pouze Důl ČSM ve Stonavě. Jsme prakticky na samotném konci těžby černého uhlí. Pohornická krajina má ohromný potenciál pro budoucnost regionu. Spojuje v sobě jedinečné průmyslové, kulturní i přírodní bohatství, historii spjatou s těžbou uhlí. Region se mění.
Všechny kontakty
