PhDr. Radim Jež, Ph.D., historik
„Velcí“ těšínští Piastovci – (1332/1336–1410), Kazimír II. (1449–1528), Václav III. Adam (1524–1579)
Osudy těšínských Piastovců ve 14.–16. století jsou úzce svázány s politickým a společenským vývojem v zemích Koruny české. Ve službách Lucemburků a Habsburků se jim podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, kterými se natrvalo zapsali do starších dějin středoevropských států.
Manželky Těšínských Piastovců – soužití z rozumu, či lásky?
Postavení manželek posledních těšínských Piastovců v 16. a první polovině 17. století nebylo vždy ideální. Sňatkové strategie knížat, politické a ekonomické pozadí uzavíraných manželství vedly v nejednom případě k neshodám a konfliktním situacím v jejich soužití.
Slavnosti na dvorech těšínských Piastovců
Svatby, přínosy manželek, křtiny novorozeňat a smuteční hostiny patřily mezi důležité životní okamžiky posledních těšínských Piastovců. Tyto slavnosti pořádané v průběhu 16. a první poloviny 17. století měly výraznou politickou, společenskou a reprezentační funkci, při níž se odráželo postavení zdejších knížat v okruhu nejvyšší aristokracie ze zemí Koruny české.
O víně v Těšíně
Pěstování vinné révy a výroba vína má v českých zemích více než dvoutisíciletou tradici. Lahodný nápoj se stal součástí církevních obřadů a oblíbeným pitím zejména urozenějších vrstev středověké společnosti. Přestože klimatické podmínky území Těšínského knížectví nebyly příliš vhodné k pěstování vinné révy, známe doklady o tom, že se zde na přelomu středověku a raného novověku v menší míře vinohrady prosadily. V Těšíně fungovalo od konce 16. do 18. století vinařské bratrstvo, které prosperovalo z distribuce moravských a uherských vín.
Rezidenční sídla těšínských Piastovců
Se vznikem samostatného Těšínského knížectví na konci 13. století je spjat rovněž rozvoj opevněných sídel, která měla střežit zemské hranice (Frýdek, Slezská Ostrava, Bílsko) a poskytovat kvalitní zázemí knížecí rodině (Těšín, Fryštát, Skočov). S nástupem renesanční architektury byly dramaticky přestavovány tak, aby splňovaly vyšší nároky na kulturu bydlení a společenskou prestiž. Okázalé piastovské rezidence se však vlivem historických okolností nedochovaly až do postmoderní doby (Těšín, Skočov), či svou podobu změnily k nepoznání (Bílsko, Fryštát).
Nejstarší plány Těšína a Českého Těšína
Nejstarší plány Těšína začaly vznikat na počátku 18. století. První z nich schematickým způsobem zachycovaly podobu městského celku, členění zástavby, síť ulic a opevnění. Později autoři plánů začali využívat přesnějších měření a technik, plány se tiskly ve větších nákladech a staly se nezbytnou orientační pomůckou. Dochované plány města představují výborný pramen k poznání urbanistického, historického a hospodářského vývoje Těšína, jakožto zemského centra, i jeho předměstí, kde se zrodilo nové město – Český Těšín.
Mgr. Martin Krůl, Ph. D., historik
Pevnostní stavitelství na příkladu fortifikací Těšínského Slezska – Jablunkovské šance
Systém opevnění Jablunkovského průsmyku představoval významné obranné dílo pro celé Slezsko budované na ochranu jihovýchodní hranice proti Horním Uhrám a Polsku. Doba největšího rozsahu opevnění spadá do 17. a 18. století. Na příkladu Jablunkovských šancí a jednotlivých, do současnosti zachovaných, prvků bude představeno raně novověké fortifikační stavitelství.
Těšínsko v letech 1918–1920
Přednáška je zaměřena na základní představení sporu mezi Československem a Polskem o území Těšínského Slezska po skončení první světové války. Zabývá se tímto konfliktem v rovině mezinárodní i regionální, jeho příčinami, průběhem a řešením, které ovlivnilo vzájemné česko-polské vztahy i v následujících desetiletích.
Těšínsko v letech 1938–1945
Přednáška se zaměří na základní orientaci ve složité mezinárodní, správní a národnostní problematice v předvečer a během druhé světové války. V této době byla větší část Těšínska odstoupena Polsku a poté obsazena Německou říší. Pozornost bude věnována tomu, jakým způsobem se tyto změny projevily na životě ve zdejším regionu.
Zajatecké tábory za druhé světové války na příkladu tábora v Těšíně
Německá říše vytvořila během druhé světové války rozsáhlý systém táborů a sběrných míst. Jeden ze specifických typů tvořily zajatecké tábory určené k internaci spojeneckých vojáků, které budou představeny na příkladu zajateckého tábora Stalag Teschen v Těšíně. Pozornost bude věnována nejen administrativně správnímu vývoji, ale i životním podmínkám a všestranným aktivitám vězňů nejrůznějších národností.
Mgr. Helena Macurová, knihovnice
Petr Bezruč (1867–1958)
Petr Bezruč (vl. jm. Vladimír Vašek) byl úzce spojen s regionem Těšínska, na jehož okraji ve srubu na Ostravici několik let žil. Přednáška je zaměřena na jeho život, dílo a sbírky Muzea Těšínska, které se k němu vztahují, zmiňuje literární vědce, jež se zabývají jeho odkazem, a místa na Těšínsku, která jsou s ním spojena (ulice, instituce, památníky, školy apod.).
Muzejní knihovna a studovna Silesia
Prezentace regionu Těšínska (historické zdůvodnění názvu naší instituce), Muzea Těšínska, dějin a sbírek Muzejní knihovny a studovny Silesia s ukázkami jednotlivých zajímavých předmětů s možností doplnění výkladu o reálné tisky z minulých staletí.
Jak vzniká kniha? (1. st. ZŠ)
Dějiny knihtisku, knižní vazby, ukázky velkých a malých knih, příklady tiskařů a knihvazačů z regionu atd.
Mgr. Lenka Nováková, Ph.D., historička
Měšťanská společnost v raném novověku (SŠ)
Společnost ve městech se rozdělovala do jednotlivých vrstev podle původu, materiálního zázemí či profese. Nejvýše na společenském žebříčku stáli majitelé šenkovních domů na náměstí, nižší postavení zaujímali vlastníci domků a chalup ležících mimo vlastní centrum města. Mezi tzv. neosedlé obyvatele patřili lidé žijící v nájmu, ale také služebnictvo, čeleď, tovaryši či učni. Nejnižší společenské příčky náležely lidem na okraji společnosti – tulákům, žebrákům nebo Romům. Stranou městské společnosti stála šlechta a duchovenstvo, nicméně rovněž dotvářela tvář a každodennost dané lokality.
Úroveň bydlení ve městech na moravskoslezském pomezí v raném novověku (SŠ)
Vnější vzhled a stavební materiál měšťanských domů, ale také vybavení domácností záviselo na ekonomické zdatnosti jedince, na jeho profesi a společenském postavení, stejně tak i na hospodářské vyspělosti dané lokality či geografické poloze. Především v podhorských oblastech se jako stavební materiál uplatňovalo stále dřevo. Honosnější domy šenkovních měšťanů vybavené reprezentativními předměty kontrastovaly s obydlími chudších měšťanů připomínajících spíše venkovská stavení.
Ženy v čele domácností v raném novověku (SŠ)
Postavení žen ve společnosti odpovídalo patriarchálnímu uspořádání rodiny. Jejich úloha spočívala především v péči o domácnost a výchově potomků. V některých případech ovšem byly ženy donuceny postavit se do čela domácnosti a vypořádat se s nelehkými otázkami správy majetku. Mezi nejtypičtější případy patří hospodaření vdov. Záleželo na jednotlivých jedincích, jak danou situaci zvládli. Některé vdovy se co nejdříve znovu vdaly a přenechaly zodpovědnost manželovi. Jiné naopak využily situace a získané svobody k samostatnému rozhodování a hospodaření.
Soukenictví a plátenictví na moravskoslezském pomezí do konce 18. století (SŠ)
Výroba sukna a plátna představovala tradiční způsob obživy v podhorských a horských vsích, ale také ve městech na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. V některých lokalitách dokonce přetrvala až do dob nedávno minulých. Hotové výrobky směřovaly na domácí trhy a rovněž do zahraničí. Se samotnou výrobou souvisely další přípravné i dokončovací práce, jmenujme výběrově profese přadláků, běličů, barvířů a podobně.
Valašská a pasekářská kolonizace (SŠ)
Valašská a pasekářská kolonizace se výrazně podílely na vzhledu podhorské krajiny východní a severovýchodní Moravy a Slezska. První valašští osadníci si přinášeli nejenom specifický způsob hospodaření, ale také například vlastní valašské právo. Na valašské osídlení navazovala a postupně se s ním prolínala tzv. pasekářská kolonizace. Místní obyvatelé rozšiřovali zemědělskou půdu kácením lesů ve výše položených horských oblastech a v dříve nepřístupných beskydských porostech zakládali nové osady či horské samoty.
Mgr. Ilona Pavelková, Ph.D., historička
Řemeslná výroba v Těšínském Slezsku do 19. století (ZŠ, SŠ)
Vymezení oblasti, charakteristika hospodářské situace, počátky řemesel na vesnici, vznik měst, formování řemeslné výroby, vznik cechů a cechovní organizace, cechovní atributy, výčet řemesel, charakteristika a výroba, ukončení cechovní organizace a nástup živností.
Z minulosti muzejnictví na Těšínsku a historie Muzea Těšínska (2. st. ZŠ, SŠ)
Tradice muzejnictví se na Těšínsku odvíjí od roku 1802. Ovlivnila vznik muzeí v Orlové a Jablunkově. Kromě muzeí v regionu působili také soukromí sběratelé. V Českém Těšíně se podařilo na muzejní tradici navázat až v roce 1948. O vznik muzea v Českém Těšíně se zasloužil kulturní a osvětový pracovník Ladislav Báča. Na základech, které byly jeho snažením položeny, dodnes staví dnešní Muzeum Těšínska.
Kouzlo ohýbaného dřeva (SŠ)
Seznámí s počátky tovární výroby nábytku z ohýbaného dřeva a firmami, které se jí zabývaly, především Gebrüder Thonet a J. a J. Kohn. Představí produkty těšínské továrny J. a J. Kohn na muzejních sbírkových předmětech, které se dochovaly do dnešních dnů.
Hospodářský obraz města Českého Těšína v meziválečném období (2. st. ZŠ, SŠ)
Hospodářská situace nového města Český Těšín po roce 1920. Rozvíjel se především průmysl polygrafický, dřevařský, stavební, strojírenský a potravinářský. K významným firmám patřily Prochaskova tiskárna, továrna na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva Mundus-Kohn, stavitelská firma E. Fuldy. Důležité byly i drobné živnosti a obchodní síť.
Žena a móda v období první republiky 1918–1938 (2. st. ZŠ, SŠ)
Přednáška nastíní společensko-kulturního klima mladého československého státu a základní cíle snažení československých žen (vzdělání, uplatnění v zaměstnání, změna v názorech na ideál ženské krásy). Představí dobovou módu a styl odívání, které vyplynuly z potřeb moderní ženy. Módní tvorba v tomto období staví na produkci modelových zakázkových domů, návrhářské činnosti, módním tisku, žurnalistice a reklamě.
Lázně ve Slezsku od konce 19. století do 30. let 20. století (2. st. ZŠ, SŠ)
Druhá pol. 19. století je obdobím, kdy se lázeňství rozvíjí obecně spolu s novým vědním oborem balneologie. Lázně Gräfenberg (Jeseník), Dolní Lipová, sanatorium v Cukmantlu (Zlaté Hory), lázně Karlova Studánka, Darkov a lázničky v Komorní Lhotce, které se nacházely na vytyčeném teritoriu, vznikaly za odlišných podmínek a v jednotlivých lokalitách byly aplikovány jiné metody léčby.
Učňovská škola v Českém Těšíně (2. st. ZŠ, SŠ)
Učňovské školství se začalo formovat od 80. let. 19. století. Vývoj po druhé světové válce v Českém Těšíně navazuje na živnostenské školy pokračovací. Zdejší učňovská škola vznikla v roce 1945. Vývoj školy má za sebou několik zajímavých etap. Vývoj organizace učňovského školství, zastoupení oborů a působení školy v jednotlivých objektech budov školy ve městě.
Klášter alžbětinek v Jablunkově (2. st. ZŠ, SŠ)
Přednáška přiblíží vznik a vývoj kláštera Alžbětinek v Jablunkově. Zmíní jeho zakladatele, okolnosti vzniku Starého kláštera (1853), osobnost první matky představené, potřebu výstavby Nového kláštera (1926), období výstavby. Poslání kláštera a jeho činnost do druhé světové války, válečné období a osud řeholnic po válce.
Funkcionalismus – architektura a interiérová kultura první republiky (SŠ)
V relativně krátkém období funkcionalismu jsme se zařadili velmi úspěšně do světového vývoje jak v architektuře, tak v bytové kultuře vůbec. Budou představeny především architektonické prvky směru a fenomén vybavení interiéru, tzv. trubkový nábytek, využívaný k zařízení bytů, kancelářských i zdravotnických prostor, a firmy, jež se touto výrobou zabývaly. V našem regionu se jednalo o fryštátskou firmu Mücke-Melder.
PhDr. David Pindur, Ph.D., historik
Nejstarší dřevěné kostely na Těšínsku (SŠ)
Historické území Těšínského knížectví představuje prostor, na němž se do dnešních dnů dochovala řada půvabných dřevěných kostelů. Přednáška je zaměřena na nejstarší ze souboru těchto staveb, představí kostel Božího těla v Gutech, sv. Mikuláše v Nýdku, sv. Michaela archanděla v Řepištích
a Všech svatých v Sedlištích. Stranou pozornosti nezůstane dřevěný kostel na hoře Prašivá, jenž patří k nejvýznamnějším poutním místům na Těšínsku. Objekty kladou svůj původ do druhé poloviny 16. st. či první poloviny 17. st. a patří k cennému kulturnímu a historickému dědictví Těšínska.
Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví (SŠ)
Ústředním tématem přednášky jsou počátky evangelické (luterské) církve v prostoru Těšínského knížectví. Luterské vyznání se zde v polovině 16. století stalo většinovým. Od počátku 17. století začala nabývat ztracených pozic opět katolická církev. Rozvoj katolicismu byl však až do smrti těšínské kněžny Alžběty Lukrécie, tolerantní katoličky, velmi pozvolný. Přednáška vysvětluje kořeny pozdější pestrosti náboženského života. Přibližuje rovněž některé významné osobnosti spjaté s touto problematikou.
Kostel Božího těla v Gutech – ztracená perla Těšínska
Přednáška představí čtyři a půl staletí trvající historii dřevěného kostela v třinecké městské části Guty, která byla násilně ukončena cíleným žhářským útokem v noci z 1. na 2. srpna 2017. Přiblíženy budou mj. unikátní nenávratně ztracené či požárem značně poškozené renesanční a barokní artefakty z jeho interiéru, osobnosti spjaté s kostelem v průběhu jeho existence a v neposlední řadě také poznatky z archeologického výzkumu, vykonaného po požáru kostela.
České jazykové vlivy na Těšínsku do konce 18. století (SŠ)
Přednáška je zaměřena na období od první poloviny 14. století, kdy se Těšínské knížectví stalo integrální součástí zemí Koruny české až do období osvícenského absolutismu a nástupu tuhé germanizace ve druhé polovině 18. století. Připomene dominantní úlohu českého jazyka, který se zde (vedle latiny a němčiny) zhruba od poloviny 15. století používal v běžném úředním i osobním styku. Přednáška mj. představí i nejstarší polskojazyčné písemné a literární památky.
Všechny kontakty
