Kalendárium

Dne 20. ledna 1990 byla vyhlášena tzv. Charta pro Moravu a Slezsko, k níž se mohly přihlásit všechny občanské iniciativy usilující o obnovení samosprávy Moravy a Slezska, historických hranic Moravy a ustavení moravskoslezského sněmu.

Dne 17. ledna 1915 zemřel v Těšíně Leonhard Demel, právník, starosta města Těšín a poslanec Říšské rady. Narodil se 6. dubna 1856.  Absolvoval právnická studia na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci a Heidelbergu. Pracoval v otcově advokátní kanceláři v Těšíně. V letech 1982–1908 a 1913–1915 se stal voleným starostou Těšína. V roce 1895 byl zvolen do poslanecké sněmovny Říšské rady ve Vídni. Zasloužil se o všestranný rozvoj města (výstavba vodovodu, financování městské evangelické nemocnice, založení městské elektrárny aj.). Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.

Dne 21. ledna 1945 začala v Těšíně likvidace zajateckého tábora Stalag VIII B Teschen, načež byli zajatci přemísťováni v několika proudech do tábora ve Weidenu v Bavorsku. Rozhodnutí o evakuaci válečných zajatců a civilních, nuceně nasazených pracovníků z Horního Slezska a ostravsko-karvinského revíru do týlu Německé říše padlo na podzim roku 1944. Evakuace tábora probíhala pěšky v zimě při teplotách −30° C. Zajatcům chyběly potraviny a odpovídající oblečení. V průběhu dne ušli 15–20 kilometrů, noci trávili v barácích, které opustili jiní internovaní, ve školách a veřejných budovách, stodolách či továrních halách. Německá správa Stalagu VIII B Teschen jej opustila koncem ledna 1945 a přemístila se do Nového Jičína, v březnu do Rakovníku. Kmenový tábor VIII B Teschen byl demolován v prvních letech po skončení druhé světové války. Dřevo a cihly byly použity pro výstavbu nové obytné zástavby.   

Dne 1. ledna 1885 byla v Těšíně založena polská Matice školská pro Knížectví těšínské (Macierz Szkolna dla Księstwa Cieszyńskiego). Jednalo se o osvětovou organizaci, jejíž hlavní činností byla podpora polského školství na Těšínsku. Kromě sítě polských základních škol zřídila i dvě gymnázia – v Těšíně (1895) a Orlové (1909). Po rozdělení Těšínska byla ustavena Matice školská v Československu (Macierz Szkolna w Czechosłowacji). Organizace nadále pokračovala v naplňování svého hlavního cíle, tzn. v podpoře a výstavbě polských škol. Ve 20. letech 20. století spravovala na území českého Těšínska orlovské gymnázium, 7 měšťanských a 12 škol obecných, 52 mateřských škol, 2 dívčí školy a 4 internáty.

Dne 1. ledna 1950 se narodil Antoni Szpyrc, popularizátor regionální historie, folklorista a malíř obrázků na skle. Zájem o region se odrazil v jeho sběratelské vášni starých pohlednic, fotografií, písemností a předmětů lidové kultury. Výsledkem této aktivity byly drobné články o lidové kultuře a k jeho zásadnějším počinům patří publikace Jablunkov (1999) a Jablunkov 1939–1989 (2002), Z dějin židovské společnosti v Jablunkově (2004) a Jabłonków 1435–1939 (2010). Od mládí se rovněž věnoval studiu lidové kultury ve Folkloristické sekci při HV PZKO v Českém Těšíně. Obdiv k národopisu Těšínska se promítl v jeho velké zálibě – malování obrázků na skle (podmaleb na skle), jíž se začal věnovat počátkem osmdesátých let 20. století. Náměty nacházel především v lidovém prostředí. Svou tvorbu prezentoval na více než 40 výstavách. Spolupracoval s řadou kulturních institucí. V roce 2014 byl Regionálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu Moravskoslezského kraje navržen na titul Nositel tradice lidových řemesel. Antoni Szpyrc odešel náhle ve věku nedožitých 65 let koncem roku 2014.

Dne 31. ledna 1890 se narodil ve Staré Pace Jaroslav Zahradník, učitel, publicista, národopisec, archivář, vlastivědný a kulturní pracovník. Původní profesí učitel se po svém přestěhování z východních Čech na Těšínsko aktivně zapojil do kulturního a společenského života v regionu. Živě se zajímal o jeho historii a folklor. Zapojil se do vlastivědné a osvětové práce, působil jako novinář, dobrovolný muzejní pracovník v Orlové a Jablunkově, organizoval krajinskou výstavu v Orlové v roce 1926 a národopisné slavnosti v Orlové 1937, stal se členem několika místních spolků a organizací, kromě samostatných článků se podílel i na přípravě publikací. V letech 1948-1950 řídil Městské muzeum v Ostravě a městský archiv. Zaznamenával lidové písně, pověsti, rčení, přísloví, pohádky, pověrečné povídky, vyprávění ze života. Publikoval články o známých osobnostech politického a kulturního života na Ostravsku. Dokumentoval lidovou kulturu, jeho laicky provedené kresby zachycují nejen obytné, ale i hospodářské stavby a jejich interiéry, nářadí a náčiní, řemeslníky a místní obyvatelstvo. Pro zachování informací jsou cenné připojené údaje s popisem místa a vročení. Zemřel 9. března 1977 v Ostravě.