Panelová část výstavy, která proběhla v prostorách ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, blíže připomíná dvě významné linie habsburského podnikání ve Slezsku a na severní Moravě od konce 18. do počátku 20. století. První je věnována především hutnímu (a hornímu) průmyslu na Těšínsku v režii habsbursko-lotrinské linie panovnického rodu a podnikatelským aktivitám souvisejícím s jejich titulem těšínských knížat. Jsou blíže představeny habsburské hutě v Bašce, Lískovci (Frýdku), Ustroni, Třinci či uhelné doly v Karviné a Petřvaldě. Druhou linii reprezentuje konkurenční projekt olomouckého arcibiskupa, kardinála Rudolfa Jana, syna císaře Leopolda II. V roce 1828 založil ve Vítkovicích huť, která jako první v rakouské monarchii využívala k výrobě železa kamenouhelný koks namísto dřevěného uhlí. Položil tak základy jednoho z nejvýznamnějších hutních závodů střední Evropy – Vítkovických železáren.
Výstava byla připravena Metodickým centrem průmyslového dědictví a ostravským územním odborným pracovištěm Národního památkového ústavu ve spolupráci s Muzeem Těšínska, Muzeem Beskyd Frýdek-Místek a Muzeem Třineckých železáren a města Třince.
Výstava potrvá do 21. 9. 2025
Všechny kontakty
